Berounka-moje srdeční záležitost číslo jedna. Už od malička na tuto krásnou řeku nedám dopustit. Přesto,že se hodně změnila,je stále tou nevyzpytatelnou kráskou mezi našima řekama. Ačkoliv by si člověk myslel,že tu "mršku"za ty léta velmi dobře zná,vždy dokáže přijít s dalším překvapením,ať v podobě nečekaného úlovku rybího druhu pro to místo neobvyklého,nebo naprostou netečností,kdy člověk čeká na záběr celý den,a nic. Na druhou stranu,přesto že jsou dny,kdy člověk může házet rybám cokoli aniž by se dočkal záběru,Vás řeka odmění klidem,kdy člověk může relaxovat,a zapomenout alespoň chvíli na každodenní starosti.
Na této řece jsem nachytal hodně velkých ryb,kde díky proudu ryby nedali zadarmo ani metr vlasce. O to více mě baví chytání ryb na řekách,kde oproti stojatým vodám zažiju pěknej boj i s kapříkem který má třeba jen 50 cm. A takové setkání s amurem,který atakuje hranici 80-90 cm a člověk má vlasec 0,22mm? To je paráda. Mnohokrát jsem seděl na břehu a vzpomínal,jak jsme před 25 lety chytali s tátou třeba nad Nižborem a nebyl problém chytit několik velkých parem za odpoledne,večer úhoře.... Dneska chytit parmu je vzácnost a pěkný úhoř-těch je tak málo,že pokud se během roka zadaří některého přelstít,tak putuje spátky do řeky.
Přesto si však myslím,že ryb je v této řece dost,a že bych od Berounky šel někdy zklamaný? To se mi ještě nestalo. Jen mě mrzí ten nepořádek od jak říkám polorybářů,které bych,pokud by mi to bylo umožněno k vodě nepustil.