Itálie.

Jezdím tam rád,přesto že jsem tam nikdy nechytil žádný kapitální kousek. Chytám tam pouze v moři (zatím). Jelikož mám rád přívlač,tak se v Itálii pokaždé vyřádím dosytosti. Je pravda že moje rybaření tam, je z 90 procent o úlovcích jehlic,ale alespoň si člověk zachytá.
Co se týká mé zkušenosti,tak největší úspěch byl,když jsem vláčel buď červi,nebo kousek masa jehlice pomocí sbirolina těsně pod hladinou. Při vláčení u dna nebo ve sloupci přišli malé ryby a občas i mořský pstruh. Na jehlice také platilo chytání na splávek asi 30-70 cm pod hladinou.
Ačkoli jehlice které jsem chytil nebyly žádný obři-největší moje měla kolem 70 cm (a to byla spíš výjimka),většinou se velikost pohybovala kolem 30-50 cm,dokážou být pěkné bojovnice-takové stříbrné torpédo co skáče nad hladinu,třese hlavou a snaží se udělat vše pro to aby se vysvobodila,a pokud chytáte na jemný prut a vlasec 0,15mm,je to pěkný zážitek.
Zkoušel jsem tam chytat i feederovou technikou,ale jelikož na moři mám zkušeností pramálo,výsledky byly co se týče této techniky prabídné. Pár ryb se sice nechalo zlákat,ale úlovků bylo tak málo,že jsem raději touto technikou moc nechytal.

Každopádně vždy,když jedu do této země,si nezapomenu přibalit proutek,protože i když je to jen takový srandachytání,velice me i moje děti baví......

 Berounka-moje srdeční záležitost číslo jedna. Už od malička na tuto krásnou řeku nedám dopustit. Přesto,že se hodně změnila,je stále tou nevyzpytatelnou kráskou mezi našima řekama. Ačkoliv by si člověk myslel,že tu "mršku"za ty léta velmi dobře zná,vždy dokáže přijít s dalším překvapením,ať v podobě nečekaného úlovku rybího druhu pro to místo neobvyklého,nebo naprostou netečností,kdy člověk čeká na záběr celý den,a nic. Na druhou stranu,přesto že jsou dny,kdy člověk může házet rybám cokoli aniž by se dočkal záběru,Vás řeka odmění klidem,kdy člověk může relaxovat,a zapomenout alespoň chvíli na každodenní starosti.
Na této řece jsem nachytal hodně velkých ryb,kde díky proudu ryby nedali zadarmo ani metr vlasce. O to více mě baví chytání ryb na řekách,kde oproti stojatým vodám zažiju pěknej boj i s kapříkem který má třeba jen 50 cm. A takové setkání s amurem,který atakuje hranici 80-90 cm a člověk má vlasec 0,22mm? To je paráda. Mnohokrát jsem seděl na břehu a vzpomínal,jak jsme před 25 lety chytali s tátou třeba nad Nižborem a nebyl problém chytit několik velkých parem za odpoledne,večer úhoře.... Dneska chytit parmu je vzácnost a pěkný úhoř-těch je tak málo,že pokud se během roka zadaří některého přelstít,tak putuje spátky do řeky.
Přesto si však myslím,že ryb je v této řece dost,a že bych od Berounky šel někdy zklamaný? To se mi ještě nestalo. Jen mě mrzí ten nepořádek od jak říkám polorybářů,které bych,pokud by mi to bylo umožněno k vodě nepustil.

Tento blog mám jen tak pro radost :)